Festival Concentus Moraviae and Kateřina Chroboková
Festival Concentus Moraviae a Kateřina Chroboková
středa, 22. června 2011 , autor: Zdena Plachá, 0:00 Dramaturg festivalu, hudební skladatel, muzikolog a propagátor hudby Bohuslava Martinů Aleš Březina se jednom z rozhovorů ke Concentus Moraviae vyznal z toho, že „vedle snů, otisků a vzpomínek prochází festivalem linie mé oblíbené hudby 20. století“. Právě tuto Březinovu vizi nejspíš beze zbytku naplnil sobotní koncert mladé varhanice Kateřiny Chrobokové v kostele sv. Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem.
Kateřina Chroboková (1977) je v povědomí hudební veřejnosti již zcela jistě zapsaná jako nadšená propagátorka a interpretka hudby 20. století i hudby zcela soudobé, psané mladými skladateli, tedy jejími vrstevníky přímo pro ni. V mém případě jsou základem oblíbené hudby především opery a takzvaná klasika, avšak tím spíš je pro mě vždy úžasně objevné a mnohdy překvapivé, jak mě hudba 20. století a dokonce i ta „moderní vážná“ dokáže nejen oslovit, ale i dojmout a přinést hluboký niterný zážitek.
Kateřina Chroboková zahájila večer Litanií Jehana Alaina. Sám autor charakterizoval tuto skladbu jako „vášnivé vzývání Boha s prosbou o útěchu“. Myslím, že interpretka svým podáním autorovo přání splnila tak, že posluchači skutečně bez dechu poslouchali. Dalším číslem bylo Prière après la Communion ( de Livre du Saint Sacrement) Oliviera Messiana. Tato kompozice patří ke kmenovému repertoáru umělkyně, ale změna nástroje pokaždé samozřejmě přinese její tak trochu jiné vnímání. Pak již program patřil autorům zcela současným. Felipe Juan Walter složil přímo pro Kateřinu Chrobokovou skladbu Chemicangelo pro varhany. Má dokonce i více podob – byla hrána s trubkami, pak s bicími. úprava pro varhany rozhodně překvapí zvukem, jaký sice od varhan jako od klasického nástroje člověk očekává, ale zajímavé a nezvyklé rytmy nikoho nenechají na pochybách, že se jedná o soudobé dílo. Jako druhá zazněla Dolcissima mia vita… Petera Grahama. Tato meditativní skladba byla původně zkomponována pro koncert v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Nutí posluchače k niternému zastavení, což po čísle předchozím bylo velmi příjemné. Závěr části věnované soudobým autorům patřil světové premiéře Prominence Dimitrise Andrikopoulose. Záměr autora při jejím komponování vysvětlila varhanice před zahájením koncertu, když krátce seznámila posluchače s dramaturgií večera. Dimitris Andrikopoulos se nechal inspirovat slunečními aktivitami, erupcemi a obrovskou tajemnou energií, která se takto vymrštěna vydává na pouť vesmírem. Ve skladbě využívá i elektronické zvuky, které celkovou atmosféru dokreslují a pro mě osobně velmi nečekaně zesilují účinek. Na této premiéře se navíc autor osobně podílel přípravou a provedením právě oněch velmi zajímavých elektronických zvuků a efektů. Myslím, že pro hodně posluchačů se tato skladba stala překvapivě vrcholem večera. Záměrně používám slovo překvapivě, protože se v kostele sešli lidé spíše starší generace, kteří mají přece jen trochu jiné představy, pokud se na varhanní koncert vydají. Současná varhanní hudba je prostě pro průměrně hudebně vzdělaného člověka vždy poměrně velkou neznámou, proto se dojmy při poslechu samozřejmě mohou dosti zásadně lišit. V případě sobotního koncertu jsem ale měla velmi příjemný pocit, že obecenstvo odcházelo naplněno silným zážitkem, zvláště když se interpretka rozloučila Toccatou a fugou d moll „guru varhanní světové tvorby“ Johanna Sebastiana Bacha. I on byl vlastně ve své době novátorský a svou tvorbou překvapoval, někdy i pobuřoval, takže tato jeho skladba udělala klasickou tečku za velice příjemným večerem.
Kateřina Chroboková - varhany
Concentus Moraviae
18.června 2011 Bystřice nad Pernštejnem – Kostel sv. Vavřince
PROGRAM:
Jehan Alain (1911-1940): Litanie
Olivier Messian (1908-1992): Prière après la Communion ( de Livre du Saint Sacrement)
Felipe Juan Waller (*1971): Chemicangelo pro varhany
Peter Graham (*1952): Dolcissima mia vita…
Dimitris Andrikopoulos (*1971): Prominence
Johann Sebastian Bach (1685-1750): Toccata a fuga d moll „dórická“ BWM 538